Slovo úvodem


Zámkovská hora byla v roce 1999 zaregistrována jako významný krajinný prvek Klatovska. Tento bývalý a od 70-tých let opuštěný vápencový lom na vyvýšeném pahorku (442 m n.m.) nedaleko Klatov neupoutá na první pohled svou rozlohou (cca 1,3 ha) a nenápadností nijak zvláštní pozornost. Navíc zasazení do krajiny, kde ho ze všech stran obklopuje pole využívané převážně k pěstování řepky, kukuřice, brambor a obilí, ani neumožňuje přímý vstup po nějaké přístupové cestě. Možná právě proto máte při vkročení na toto odlehlé území pocit, že jste se ocitli na neobvyklém místě, které si bez výraznějšího zásahu člověka žije takříkajíc svým životem a kde si řeknete: „Tady je to nějaké jiné“. A nemýlíte se.
 
Zvláštnost tohoto území spočívá v jeho geologickém podkladu (vápenec) a jižní expozici xerotermních (suchých) strání a skalnatých zbytků lomu, na kterých je zastoupena teplomilná a vápnomilná flóra jinde se v okolí nevyskytující, s níž se můžete setkat například v Českém krasu nebo na jižní Moravě.

Nejcennější partii území tvoří cca 110 m dlouhá a 20 m široká jižně exponovaná stráň, na které vystupuje místy vápencové podloží až na povrch. Tím se vytváří přibližně na třech menších plochách podmínky pro tzv. krátkostébelný porost s významnými rostlinnými druhy. Tato místa se plynule střídají s vyšším bylinným patrem, které začíná bohužel postupně prorůstat do všeho, co mu stojí v cestě. Celkový prostor lze tedy charakterizovat nejspíše jako malou step.

Druhou cennou pasáží jsou skalní výchozy a přilehlé menší stráně s typickou skalní květenou. Křoviny kolem jsou tvořeny převážně náletem trnky, pámelníku, šípku, šeříku a v minulosti vysazených, pro nedostatek vody nízkých lip. Více než polovinu další plochy pak zabírají borovice, méně zastoupen je dub, jasan a lípa. V současnosti je území vedeno v Katastru nemovitostí jako les.

O botanické určení rostlin na celé lokalitě jsme požádali paní Mgr. Ivonu Matějkovou. S její pomocí se nám podařilo nalézt a opakovaně v roce 2009 a 2010 potvrdit i tyto velmi vzácné druhy mezi které patří:
Zákonem chráněná §3 vratička měsíční (Botrychium lunaria) C2 , zákonem chráněný §2 koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) C2, zákonem chráněný §2 koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) C2, silně ohrožená čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis) C2, silně ohrožená kamejka lékařská (Lithospermum officinale) C2, ohrožená žluťucha menší (Thalictrum minus) C3, ohrožený nepatrnec rolní (Aphanes arvensis) C3, ohrožený netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera) C3, ohrožený česnek žlutý (Allium flavum) C3, ohrožená jehlice palzivá (Ononis repens) C3, ohrožený rozrazil rozprostřený (Veronice prostrata) C3, vzácnější česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum) C4, vzácnější kakost krvavý (Geranium sanguineum) C4, vzácnější tařice horská pravá (Alyssum montanum) C4, vzácnější psineček tuhý (Agrostis vinealis) C4, vzácnější bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) C4, vzácnější sesel sivý (Seseli osseum) C4, v jihozápadních Čechách vzácný pamětník rolní (Acinos arvensis) nebo hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum), velmi vzácný v Předšumaví. Z dalších druhů jmenujme hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), tařici skalní (Aurinia saxatilis), rozchodník Urvilleův (Sedum urvillei) nebo len rakouský (Linum austriacum).

Současně s rostlinami probíhá na Zámkovské hoře rovněž projekt síťového mapování motýlů a i v tomto směru byly s radostí zjištěny nečekané skutečnosti.  Bohaté porosty mateřídoušky vejčité (Thymus pulegioides) právě v místech s řidší krátkostébelnou vegetací umožnily přežití modráska černočárného (Pseudophilotes baton), který je kriticky ohroženým druhem na pokraji vymření (vyskytuje se pouze v JZ a J Čechách a to ještě převážně na místech, kde byla dříve vojenská cvičiště, například vojenský újezd Boletice u Českého Krumlova – největší populace nebo nám bližší vojenský prostor Janovice nad Úhlavou – kde již zřejmě vyhynul).  I zde se vyskytuje ve velmi malé populaci, a proto je pro jeho záchranu třeba pravidelně odstraňovat dřevinný nálet a zabránit zarůstání mateřídoušky bylinným patrem. Management na jeho ochranu je zaveden bohužel až od roku 2009, kdy byl modrásek poprvé zjištěn.
Dalším ohroženým druhem je modrásek jetelový (Polyommatus belargus), který zde byl zmapován v srpnu v roce 2007 a 2008. V jeho případě je živnou rostlinou čičorka pestrá (Coronilla varia). Populace motýla na Zámkovské hoře byla ve zmíněných letech miniaturní, šest kusů v poměru čtyři samci ku dvěma samicím. V roce 2009 a 2010 však nebyl spatřen. Ale uvidíme...
Třetím zajímavým v pořadí je modrásek tmavohnědý (Aricia agestis), jehož živnou rostlinou je zde hojně zastoupený devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum). V ČR není bezprostředně ohrožen, vyskytuje se však spíše v teplejších oblastech, nicméně na mnoha lokalitách v západních a východních Čechách vymizel.
Z čeledi otakárkovitých pak zmiňme zvláště chráněného otakárka fenyklového (Papilio machaon), který zaznamenal především v 80. letech značný pokles početnosti (nadužívání pesticidů), nicméně v posledních patnácti letech jeho stavy opět vzrostly. V současnosti není ohrožen. Na Zámkovské hoře se mu velmi daří, především pro hojný výskyt živných rostlin seselu sivého (Seseli oseum) a bedrníku obecného (Pimpinella saxifraga). Navíc je toto místo mírně vyvýšené nad okolím, což je pro otakárky doslova magnet, kde se slétávají samci a samice.
V katastru Zámkovské hory se objevují i migranti žluťásek čilimníkový (Colias crocea) a bělásek rezedkový (Pontia daplidice). Letos jsme navíc napočítali rovněž šest druhů vřetenušek (rod Zygaena).

Mapování nočních motýlů se naplno rozběhlo pravidelným svícením v roce 2010 ve spolupráci s Mgr. Petrem Heřmanem, který o lokalitě říká:
"Území této lokality, přes svou malou rozlohu a výraznou izolaci od podobných biotopů, je motýlářsky nečekaně pestré a nebojím se jej v tomto směru řadit k relativně nejbohatším lokalitám Klatovska vůbec. Kombinace expozice, podloží a ruku v ruce jdoucí vegetační složky vytváří příznivé podmínky i pro druhy teplomilnější a jinde v okolní krajině zcela nebo téměř nepřítomné. Lokalita, především pak její bezlesá stepní část, která se nejvíc vymyká běžným vegetačním poměrům oblasti, se tak stává typickým tzv. nášlapným kamenem, poskytujícím alespoň dočasné útočiště těm bezlesí preferujícím druhům, které dosud měly tu vůli a štěstí se v tzv. kulturní krajině udržet. Na malém ostrůvku, zasazeném v lánech kukuřičných a řepkových polí, tu a tam protkaných remízky či z hlediska rozmanitosti nepříliš přitažlivými lučními porosty, je úžasné sledovat téměř modelové situace, kdy se zde setkávají ty nejběžnější druhy kulturní krajiny (včetně tzv. zemědělských či lesnických škůdců, provázejících pěstované kultury) s druhy v různém stupni existenčního ohrožení. Ano, na příkladu Zámkovské hory je vidět, že to jde a funguje. Nemusíme se prozatím pouštět do analýz výrazně početnějších nočních motýlů (po první jim více věnované sezóně víme o cca 150 převážně běžnějších druzích), z nichž část ještě čeká na zpracování a další průzkum v této skupině určitě přinese nejedno překvapení. Stačí zůstat u motýlů denních, respektive ve dne aktivních. Modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), který v Čechách během posledních desetiletí téměř vymizel, a jehož jiné nálezy z okolí Klatov nám nejsou známy, byl na Zámkovské hoře pozorován dvakrát ve více jedincích. A modrásek černočárný (Pseudophilotes baton), přestože se budeme snažit mu na jeho původních lokalitách dopřát alespoň záblesku na lepší časy, má dle všeho momentálně své dny na Klatovsku téměř sečteny - Zámkovská hora je jedinou lokalitou, kde byl od konce devadesátých let pozorován. Podobně jsou na tom vřetenušky, v běžné krajině postavené do role outsiderů. Na Zámkovské hoře jich lze pozorovat hned šest druhů najednou, často v množství a rozpoložení upomínajících na líčení z dávných motýlářských příruček, kdy „ještě byla všeho hojnost“.
Shrňme to: mít takových Zámkovských hor víc a rozumně rozmístěných v krajině, byli bychom jistě o polovinu problémů s ochranou motýlů u nás lehčí."

A abychom nezůstali nic dlužni ani broukům, vyšel nám vstříct plzeňský koleopterolog Ing. Václav Benedikt, který rovněž po celý rok svědomitě dojížděl na Zámkovskou horu, sbíral a zapisoval vše broučkařsky podstatné. Zde je sumář za rok 2010 a hodnocení, které sestavil spolu s bratrem Ing. Stanislavem Benediktem:
"Průzkum proběhl v roce 2010 v rámci šesti půldenních exkurzí od dubna do září. Do výsledků jsem zahrnul také sběr získaný při lovu motýlů na světlo, který se uskutečnil dvakrát ve dnech 3.7. a 20.8. V terénu byly použity běžné sběrací metody – smýkání bylinného porostu, oklep dřevin, individuální vyhledávání v detritu a pod kameny. V roce 2010 nebyly aplikovány odchyty brouků do pastí. Celkem bylo na lokalitě vyhodnoceno asi 300 exemplářů brouků. Determinované kusy náleží 114 druhům z 23 různých čeledí. Malá část determinačně obtížných skupin zůstává zatím nezpracována. Podle dosavadních výsledků má společenstvo brouků na lokalitě skladbu obvyklou pro stanoviště nižších středních poloh s mozaikou výslunných teplých stráněk, křovin a kulturního lesa s převahou borovice a okrajově dubu. Prozatím nebyly zjištěny druhy, které by vykazovaly obligátnější vazbu na vápencové podloží. To ale nepochybně přispívá k poměrně teplému charakteru lokality, především jižní otevřené stráňky porostlé teplomilnými trávníky s Thymus sp., Coronilla varia, Helianthemum nummularium hostí některé druhy brouků známé z Klatovska jen z nejexponovanějších lokalit podobného charakteru: Bruchidius cisti – teplomilný zrnokaz vázaný na devaterníky, Apion ononis – poměrně lokální druh teplých bezlesých strání s vývojem v jehlicích, Apion pavidum – teplomilný nosatčík s vývojem v čičorkách, Masoreus wetterhalli – xerotermní střevlíček známý z celého území Plzeňského kraje jen z několika navzájem izolovaných fragmentů stráněk stepního charakteru. Pro širší okolí Klatov jde o jedinou známou lokalitu, Zyras limbatus – teplomilný myrmekofilní drabčík, na území Plzeňského kraje známý jen z ojedinělých nálezů, Anastaetis testacea – převážně quercikolní tesařík teplých dubových poloh. Průzkum bude obdobnými sběracími metodami pokračovat i v letošním roce. Pro zjištění úplnějšího spektra druhů je zamýšleno doplnění praktik o některé typy pastí."
Na determinaci brouků se podíleli: V. Benedikt, S. Benedikt, L. Dvořák, I. Těťál, V. Dongres, P. Boža, J. Horák, J. Jelínek.

Jelikož vše tak trochu souvisí se vším a my nechceme ani v roce 2011 zahálet, rozhodli jsme se pozvat na ZH specialisty na mravence. Petr Heřman uskuteční i několik sběrů týkajících se much.

Suma sumárum: Ať už bude Zámkovská hora v budoucnu vyhlášena přírodní památkou či ne, patří bezesporu mezi naprosto unikátní přírodní místo Klatovska, které si zaslouží plnou ochranu a respekt. Navíc management na ochranu tohto území úzce souvisí s programem Společnosti pro ochranu motýlů (SOM), a proto bude i v následujících letech věnována Zámkovské hoře nemalá pozornost.

Závěrem přejeme Vám všem - milovníkům přírody -  příjemné okamžiky strávené na těchto stránkách a snad i oko potěšující pokoukání v naší fotogalerii, kde jsou všechny snímky původní, pořízené výhradně na Zámkovské hoře nebo v jejím těsném okolí v letech 2007, 2008 a drtivá většina (95 %) v roce 2009 a 2010. V sekci aktuality budeme přinášet nejnovější informace o výzkumu a managementu na této lokalitě.

Vaše připomínky a dotazy k Zámkovské hoře či webu rádi uvítáme na elektronické adrese milosbesta@seznam.cz.

Na obsahu stránek se podíleli:
Lepidopterologické mapování a foto: Miloš Bešta, Lukáš Bešta, Mgr. Petr Heřman
Koleopterologické mapování: Ing. Václav Benedikt, Ing. Stanislav Benedikt
Botanické určení rostlin: Mgr. Ivona Matějková
Zpracování webových stránek: Ing. Jaromír Mára

Odkazy na spřízněné stránky:
Společnost pro ochranu motýlů
www.lepidoptera.cz
www.botany.cz
www.biolib.cz
www.bolesiny.cz

Další odkazy:
Silně ohrožené druhy rostlin C2
Ohrožené druhy rostlin C3
Vzácnější druhy rostlin C4
Kniha Červený seznam ohrožených druhů České republiky - Bezobratlí

Tyto stránky jsou věnovány „in memoriam“ dvěma vynikajícím klatovským botanikům, kteří se o výzkum na Zámkovské hoře starali v minulosti a z jejichž odkazu a záznamů jsme rovněž čerpali. Jedná se o pana profesora Vladimíra Čejku, učitele biologie na Střední zemědělské škole v Klatovech a pana MUDr. Miloše Krále, praktického dětského lékaře.